Patagonie 2004: přepis e-mailů

Expedice Chile, 14. 12. 2004

Ahoj vši,
zdravím vás ze Santiaga. Právě jsem přiletěl z Velikonočních ostrovů (Rapa Nui). Jsem trochu sežehlý sluncem (27 C). Můžu říct, že cca 14000 km a 22 hodin letu je asi nejdál, co jsem byl. Je neuvěřitelné, že tak malý ostrov (173 km2) vzdálený od nejbližší pevniny 4000 km byl vůbec objeven a obydlen už v roce 450 n.l. Sochy úchvatné, rapanuici velmi dobrosrdeční. Neudělaj krok pěšky, furt popojíždí autem, teda spíš zkorodovanými vraky. Na ostrově nejsou řeky ani potoky. Jediná voda z kráterů sopek. Ochutnal jsem i typické rapanuiské jídlo - nakládaná syrová ryba v nějakém směsi-těstě. Je to takový studený haggis. Příště si dám raději uz jen víno. V tom začínáme být přeborníci. Už jsme ochutnali asi 20 lahví. Z tvrdýho alkoholu: pisco s citronem a cukrem. Taky dobrý a ve vedru osvěžující.
Seznámil jsem se s nějakou Australankou, která má dědu Čecha. Teda spíš jsem ji ožral slivovicí. Docela se stydim. Sťala se tak, že s sebou řízla mezi banány. Další dva dny se se mnou vůbec nebavila.
Na detailní prozkoumání ostrova jsme si pronajali jeep - daihatsu. Fakt bomba. Díra ve výfuku a centimetrové vůle v čepech byly ty nejmenší závady. Ale dojeli jsme.
No už mě nic nenapadá, tak uvedu další nástin cesty. Můžete cestovat se mnou aspoň po mapě. Zítra letecký přesun s mezipřistáním v Puertu Mont do Punta Arenas. Tam nějaký trek v parku Tores de Paine, oslava vánoc a přesun busem do oblasti jezer v Los Lagos. Potom už jen nejsušší místo na zemi - poušť Atacama a hurá domů.
Čau Hobra alias Houskin

-nahoru-

Expedice Chile, 26. 12. 2004

Ahoj vši,
zdravím vás tentokrát z Calafaty v Argentině.
Tak nějaké nové zprávičky. V Tierra del Fuego nám dva dny v kuse pršelo a třetí den pro změnu celý den sněžilo se silným nárazovým větrem. Čtvrtý den jsme přerušili trek a vrhli jsme se do restaurace na steak. Dělají tady asi půlkilové.
Po posilnění zase do hor Torres del Paine. Úchvatné žulové stěny a nejtěžší horolezecké stěny na světě. Ale nic pro mě. Jen jsem se tak procházel kolem, překonával převýšení a opět silný vítr. Pro představu: něco fotim, stojim, pak to trochu foukne a musim couvnout dva kroky neb bych jinak upad.
Vánoce jsem prožil tradičně. K večeři brambor s cíbou jako salát a meriluzu jako kapra. Meriluza je místní ryba.
Dost mě uchvátily dva ledovce, které končí v jezeře a s velkym hlukem se odlamují věže velikosti paneláku.
Za chvíli mi jede bus do oblasti Fitz Roy. Čau

-nahoru-

Expedice Chile - turbodovolená, 8. 1. 2005

Ahoj,
zdravim ze San Pedra de Atacama.
Poušť Atacama je fakt úchvatná, jen to slunce a žádná voda, ale co od nejsušší pouště světa čekat. Mám vysušený mozek, tak toho asi už moc nenapíšu.
Před pouští jsme podnikli rafting, výstup na zasněženou sopku Villarrica - cca 2600 mnm. Je aktivní a očekával jsem nahoře nedýchatelné plyny. A opravdu to tam tak vypadá, ale co jsem nečekal, bylo zhlédnutí tryskání lávy na vlastní oči. Krásné a strašné zároveň.
No, ještě bych si přál vidět měděný důl - asi největší na světě.
13.1. v odpoledních hodinách už budu v Praze, tak by mohla být nějaká pitka třeba v pátek večer.
Čau Houskin

-nahoru-

©Hobra