|
|
|
Orlická čtyřicítka 5. 2. 2006
Oficiální stránky
Na 40 km Orlického maratónu se vydala jen část naší lyžařské grupy. Buldok
kdesi cosi stahoval a Buri (alespoň podle dostupných ohlasů) zajel navštívit
(a přikrmit) svého jizerského démona. Jelikož jsme závod absolvovali tzv.
invazním způsobem, sešli jsme se v neděli po šesté ráno tedy jen já a Hosna.
Tma a příjemných -20 nás natěšily na následující poměrně náročný program.
V klidu absolvujeme 146 km z Prahy do Deštného v Orlických Horách
a rozebíráme, co nás čeká. V Deštném jsme ani jeden nebyl, a tak koukáme do map. Jedna z nich je zde.
Vlastní závod se odehrává na okruhu(!) v těsném okolí Deštného.
Profil trati vypadá poměrně příznivě, ale pokud si jej zobrazíte takto, už to tak idylické není. V cca 9:15 jsme byli na místě zaregistrovaní s namazanými lyžemi a v očekávání startu! Namazáno jsme měli TOKO LF kombinaci pro přemrzlý sníh (modrý a
molybden) a na stoupání jsme si u Toko stánku nechali namazat Carbon Grip
Wax modrý -4°C až -10°C.
Přes panující mráz (cca -14) jsme v 9:50 stáli ve startovním sektoru. Tolik fakta, optimismus
a pozitiva. Ještě před startem poskakujíc mezi cca 500 dalšími nadšenci na
Divokýho Billa jsem si vzpoměl na Dava - co by k tomu asi řek? :-) A
popohnán virtuálními "nadávkami" jsem vyrazil do perfektně vyfrézované stopy.
Hned ze začátku jsem udělal jednu ze svých chyb - nacpal jsem se docela
dopředu, a tak jsem byl na vrchol prvního stoupání prakticky vynesen o překot
se hrnoucím davem. V těle jsem podle mě neměl nic jiného než kyselinu
mléčnou. V následujícím sjezdu jsem navíc řádně vymrzl. No a takhle to šlo
celých 40 km. Vydrápat se na vršek jakéhokoli stoupání a honem dolů a
stromečkem a znova fofrem dolů. Brrrrrrrr. Docela (a nejen mě) mi
podkluzovaly lyže, takže jsem na cca 12 km přimazal. No pokud jsem si vloni
na Z42 říkal, že běžkařské areály nikdy více (a to bylo jen necelých 15 km),
tak teď jsem toho měl 40 kiláků natvrdo. Čas po 20 km 1:40 nebyl přes
celotělovou křeč a promrzlost zas tak strašný. Je pravda, že to na trati
docela utíkalo.
Do druhého okruhu již chyběla "červená čísla", závodící jen
na 1/2 trati, takže jsme docela osaměli. Přes mírný optimismus podpořený
tabletami bylo i druhé kolo stejně náročné (možno zaměnit i za odporné,
vymrzlé, strašné, křečovité) jako to první. Předjel jsem sice cca 10-15
lidí, ale na sněhu, který ze všeho nejvíce připomínal rybník po bruslení to
do kopce podkluzovalo.
Teprve v cíli po 0,8 l čaje při čekání na Hosnu jsem
měl z běžek zase radost a došlo mi, že to nebylo tak hrozný a pokud by
nebyly křeče, tak moh bejt čas o chloupek lepší. Dobrý trénink (především
vůle) na Zadov. Jediný, co jsem opravdu trochu podcenil, byla kombinace
oblečení vzhledem k mrazu a především profilu trati.
Fotky nebudou, neb jsme žádné nedělali, bo jsme na to neměli čas. V 17:15 jsme byli zase zpátky u
rodinek v Práglu.
A jak jsme dopadli: (můj předstartovní odhad času byl 3:30 a lepší :-)
vítěz 1:58:35 (1.)
Macek 3:28:25 (229.)
Hosna 3:44:48 (262.)
poslední 5:22:42 (298.)
nedoběhlo 20 startujících
© Macek
-nahoru-
|
|
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}